Jdi na obsah Jdi na menu
 


Naše kočky

6. 11. 2005

ObrazekPrvní naší kočičkou byla Micinka. Kde se vzalo, tu se vzalo, najednou se u nás na zahradě chaty objevilo malinkaté, šedo-černě mourovaté kotě. Dívalo se na nás svýma pronikavě žlutýma, krásnýma očima. A protože náš syn si takovou kočičku moc přál, tak jsme se o ní začali starat. Byla to kočka "venkovní". Provázela nás všude, kam jsme se hnuli. Nosila nám za odměnu ulovené myšky, nechala se hladit tak dlouho, jak jsme si sami přáli, usínala nám v klíně. Prožila s námi necelé dva roky života. Z neznámých důvodů jsme o ní přišli a můžeme se jen domnívat, jak se to stalo.

ObrazekA tak si manžel se synem usmysleli, že si musíme pořídit kočičku novou, ale tentokrát "jen" domácí, prostě že s námi bude stále doma. A hned měli jasno: bude to ušlechtilá ruská modrá kočka! Nakoupili jsme kočičí výbavu a přivezli jsme si domů nový přírůstek jménem Maria Happy Eyes. Říkáme jí Mařenka a když zlobí trochu, tak Mařka a když zlobí hodně, tak Mařena.  Narodila se 19.6.2002 v chovatelské stanici Happy Eyes. Mařenka nám dělá opravdu radost: přivlastnila si všechny výšky v bytě, ze skříní odstranila květináče a vše, co uznala za vhodné.Okamžitě zjistila, jaká je to legrace, když se někam schová a my jí nemůže najít a tím pádem nemůžeme třeba odejít z domova, protože o ní máme strObrazekach. V těchto chvílích předstírá, že je hluchá ačkoliv jinak na své jméno slyší, na zavolání přiběhne, nebo se ozve svým tenkým zamňoukáním. Našla si neuvěřitelné úkryty, které jsme jí postupem času prokoukli, takže dnes už víme, kde jí hledat. Naučila se také "mimikry" - úplně splynout s prostorem, což se projevuje tak, že i když leží přímo před vámi, jeObrazek neviditelná. Troufám si říct, že je lepším aportérem, než náš pes. Nejraději aportuje klacíky, nebo papírové kuličky. Přinese je až k našim nohám, trošku poodstoupí, aby se připravila k lovu a pak už jen letí směrem, kam jsme jí aport hodili. A znovu ho přinese. Pokud si jí v tu chvíli nevšímáme, dívá se na nás tak dlouho, že nás svým pohledem prostě donutí si jí všimnout.

Ruské kočky jsou velmi tiché v projevu, takže Mařenka nemňouká příliš Obrazeknahlas. Drápky  si brousí na svém škrabadle, nábytek z toho vynechala. Díky. Je velmi čistotná, nikdy se nevenčí jinam, než do svého záchůdku. Jen jednou se vyčůrala na hromadu prádla, připravenou k vyprání, ale to bylo za to, že jsme jí nechali vykastrovat. Tak nám k tomu sdělila svůj názor. Chápu jí, nelíbila se jí košilka, kterou po kastraci musela několik dní nosit na sobě, aby se jí rána zhojila. Ponižovalo jí to a odmítala v tom vůbec chodit. Když jsme jí postavili na nohy, padla na bok, nebo chodila pozpátku. Když jsme se ale "nedívali", k misce s vodou si došla normálně. Nejraději Mařenka pije tekoucí vodu přímo z umyvadla, nebo vany. Že má potom mokrou hlavu jí vůbec Obrazeknevadí. Nepohrdne taky vodou ze psí misky. Do své misky s vodou chodí jen v nouzi nejvyšší. Nemá ráda jízdu autem. Pokud se rychlost blíží ke 100km/hod, začne mňoukat, zřejmě z důvodu vyššího hluku v autě. Takže nám Mařenka slouží jako antiradar. Když má náladu, provokuje psa k Obrazekhoničkám po bytě. To se naježí a začne před ním hopsat. Ale opravdu nikdy si neublížili.  Mařenka mluví očima. Umí si říct o to, že si chce hrát, že jí došly granule, že má žízeň a pokud si jí nevšímáme, tak prostě přijde a strčí do nás tlapkou. Rozumí lidské řeči. Jakmile slyší: "Jedeme na chatu, dej Mařku do přepravky" - okamžitě Obrazekzmizí a není k nalezení. Každému tahu Sportky v televizi říkáme "kočičí vysílání", protože sledovat létající míčky, tak to jí opravdu zajímá. Chodí si povídat s rybičkami v akváriu. Dívat se na rybyčky prý uklidňuje.S Mařenkou se bavíme a jsme rádi, že jí máme.

Další fotografie naší první kočky Micinky naleznete ve fotogalerii.

 

 

Náhledy fotografií ze složky Mařenka - Ruská modrá kočička

 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA