Jak se má Mařenka
Máří, Mařenka, Mařenice, Mařenička, Mařka, Mařena, Márinka, tak to je výčet nejpoužívanějších oslovení pro naší kočku. Samozřejmě podle toho, co zrovna provádí se mění i intonace, s jakou je její jméno vysloveno.
Letos už bude Mařence šest let. Nedbaje však na svůj věk, vymýšlí lotroviny, až jeden žasne. Nesmím si například dovolit jít večer spát a nechat jí v misce jen pár granulek. Pokud nedosypu misku do plna, jak je zvyklá mít, vím naprosto jistě, že se po mě v noci bude procházet. Nejprve mne bude jemně zkoumat tlapičkou, jako badatel bude objevovat jednotlivé otvory mého obličeje. Potom přidá ometení vouskem a ducání své hlavy o mou. Obvykle se snažím v této fázi Mařku svou ospalou rukou uhladit do klidu. Zapřede si trochu a přidá na intenzitě mého probouzení. Začne mi běhat nad hlavou po polštáři a občas mi na ni dupne. To by jste nevěřili, jak těžká je čtyřkilová kočka a jak umí tahat za vlasy. Po jejím nájezdu si pomyslím něco o tom, že se mnou přeci nebude kočka manipulovat a just nevstanu. Vždyť má přece v misce granulek dost, hlady neumře a ráno jí dosypu! Omyl. Mařka si to nemyslí a nastává nejtvrdší fáze mého probouzení. Letecký nálet. Z rozběhu odkudkoli přistání s přídupem na všechny čtyři na mém hrudníku. (Zajímavé, že v tomto okamžiku spím na zádech a nevědomky tak napomáhám jejímu úspěšnému náletu). Po této hrozné čtyřnohé ráně vyletím jak postřelená. Mařka totiž popírá fyzikální zákon o rozložení váhy na všechny čtyři nožky, její čtyři kila živé váhy se naopak znásobí tím doskokem a na mne jakoby skočilo osm takových koček ve čtyřech bodech! Jen velmi otrlý jedinec by vydržel tuhle tyranii!
Přiznávám, pokusila jsem se i tuto fázi mého probouzení přetrpět a neustoupit. Co asi vymyslí Mařka tentokrát? Jde na to chytře. K vánocům dostala deset plyšových myšek na hraní. Radost měla velikou a celý měsíc nedělala nic jiného, než že si s nimi hrála, vyhazovala je nad hlavu, honila po bytě. Pak si z nich udělala zbraň. Nedáš mi najíst kdy já chci? Tak se bude válčit na úrovni! Přišla na to, že když hodí myš do misky s vodou našeho psa, myší kožich se začne rozpouštět a podle barvy kožichu se zbarví i voda v misce. Jak krásně vypadá červená, zelená nebo modrá voda! A nechutná ti Krejgu, viď? No to máš smůlu, ty nemůžeš pít, já nemám co jíst, jsme to ale v této domácnosti chudáci!
Co dodat? Kočka vyhrála. Ještě se stalo několikrát i přes den, že se objevila myš ve vodě. S jistotou jsme věděli, že došly granule. Co došly – v misce ještě několik granulí leželo, ale bylo to upozornění, že brzy dojdou! Vycvičila si nás Mařka, vycvičila. Je zajímavé, že nikoho jiného tak neatakuje, jako mě, protože já jsem ten, co obvykle dává jíst. Takže ostatní nechává spát a jde rovnou za mnou. Mařenko, já už se polepším, slibuju!
22.4.2008
Náhledy fotografií ze složky Mařenka 2007
