Jdi na obsah Jdi na menu
 


Správné krmení psů a koček 1

22. 9. 2008

Správné krmení 1

(Seriál je psán pro internetový deník Zvířetník na Neviditelném psu - LN a pro KCHN - klub chovatelů naháčů. Veškeré informace v něm jsou konzultovány s odborníkem na biochemii a mikrobiologii)

Obrazek

Nedávno jsem se začala shánět po dostupných informacích jak dle nejnovějších poznatků správně krmit svého psa a kočku. Protože téma krmení psů a koček je zajímavé a natolik rozsáhlé, rozhodla jsem se shromáždit co nejvíce ucelených informací a zpracovat je.

Krmení se liší dle stáří a velikosti plemene, podle momentálního zdravotního stavu.

V žádném případě tím nechci tvrdit, že toto je jediný správný návod, podle kterého postupovat, jen nabízím téma k zamyšlení.

Okolo problematiky výživy psů a koček se toho napsalo už velmi mnoho. Je ale pozoruhodné, že mnoho majitelů domácích mazlíčků se k těmto informacím nedostane, anebo nedokáže dostat v ucelené formě. Jsou potom nuceni spoléhat se dále na mýty a pověry, jejichž dodržování může způsobovat zvířatům dokonce vážné zdravotní komplikace. Proto doufám, že tento seriál pomůže vnést trochu světla do nekonečných diskusí o správném krmení našich mazlíčků.

Jako první poznámku pro skeptiky a kritiky musím nejprve uvést, že podobně jako u lidí, ani u zvířat neexistuje 100% správná výživa, která je vhodná pro úplně každého jedince. Zatímco jeden organismus snese neuvěřitelnou zátěž, jiný je citlivý i na sebemenší prohřešek vůči striktní dietě. Statistika však hovoří o tom, že tyto dva extrémy nejsou typickým reprezentativním vzorkem a že tedy většina domácích mazlíků ohledně odolnosti a přizpůsobivosti spadá do kategorie „průměr“. Znamená to, že jejich organismus je sice citlivý na nesprávnou výživu, ale negativní reakce na ní nevyžadují nevyhnutelnou urgentní návštěvu veterináře.To nám dovoluje trochu s jejich výživou experimentovat. My se v tomto seriálu tedy k těm 100% jen pokusíme přiblížit.

Pro začátek se podívejme na základní fakty o tom, jaké zvíře to vlastně doma máme. Jestliže pochopíme, co se skrývá uvnitř, pod tou kupou srsti (vyjma případu naháčků:) ) a zubů, hravě přijdeme i na to, jak bychom mohli našim miláčkům zlepšit jejich životní podmínky.

Pes a kočka jsou biologicky řazení mezi masožravce, šelmy psovité v určité míře konzumují také různé plody a ovoce, případně hmyz. Mají tedy kromě své přirozené masožravosti sklon k všežravosti. Ovšem nezaměňujme u psovitých šelem „příležitostnou všežravost“ s všežravostí. Od býložravců, všežravců a lidí se odlišují poměrně výrazně zejména v trávicí soustavě.

Zuby masožravců jsou špičaté, zaostřené a na rozdíl od jiných druhů nemají ploché široké zuby, které naopak býložravci, všežravci a člověk používají ke žvýkání.

Čelisti masožravců neumožňují téměř žádný pohyb do stran, takže při kousání psi i kočky potravu jen „stříhají“, nežvýkají ji a nerozmělňují postranními pohyby čelistí jako je tomu u býložravců anebo u člověka.

Úprava potravy – masožravci potravu nedokážou žvýkat, potravu střihavým pohybem čelistí ostrými zuby nařežou a zhltnou relativně velká sousta vcelku. To znamená, že strava, která u jiných druhů živočichů pro správné natrávení vyžaduje žvýkání, drcení, nebo rozmělnění, putuje u masožravců do žaludku bez jakéhokoliv předzpracování a vcelku.

Sliny - díky výše uvedenému způsobu přijímání potravy na rozdíl od např. býložravců anebo člověka, slinné žlázy masožravců neprodukují enzymy (amylázy) pomáhající štěpit polysacharidy (škroby), které by zabezpečily nastartování trávicích procesů co nejdříve. To je jedním z důvodů, proč je škrobnatá dieta pro masožravce prakticky nevyužitelná. Masožravci se takto vyvinuli z toho důvodu, že jejich přirozená strava je bohatá zejména na masné bílkoviny a polysacharidy jsou jen zanedbatelné, takže je přítomnost těchto trávicích enzymů v papuli masožravce úplně zbytečná. Na druhé straně jsou však sliny masožravců kyselé a jsou tak, na rozdíl od člověka, lépe přizpůsobené na rozklad masité potravy.

Žaludek – prostředí v žaludku masožravců je mnohem více kyselé, než v žaludku člověka. V chemickém vyjádření se kyselost (opak je zásaditost) označuje symbolem pH, za kterým následuje číslo od 1 do 14. Čím nižší je uvedené číslo, tím je silnější kyselina a naopak, čím je vyšší číslo, tím je silnější zásada, přičemž pH 7 (střed) je neutrální látka. Zatímco u člověka je pH v žaludku 2 až 5, u masožravců je to velmi silná kyselina s pH 1 až 2, případně dokonce ještě silnější. To je nevyhnutelné pro efektivní rozklad bílkovin. Pes a kočka jsou díky této silné kyselině, v porovnání s trávicím systémem člověka, připravení na mnohem lepší využití koncentrovaného zdroje energie a bílkovin – masa.

Kapacita žaludku – masožravci jsou přizpůsobeni na nepravidelný přísun velkého množství potravy plné masa a tuků. Jejich žaludek kapacitně udrží 60-70% z potravy obsažené v celém trávicím sytému, zatímco u člověka naopak žaludek pokrývá jen 20-30% kapacity celého zažívacího ústrojí. Člověk je přizpůsoben na přijímání potravy v častých intervalech a relativně malých množstvích s menší hustotou energie (nutná přítomnost takzvaných balastních nestravitelných látek, bez kterých máme problém zpracovat tuky). Pro masožravce je však přirozená a zdravá méně častá, zato ale na bílkoviny a tuky velmi vydatná a hutná strava s menšinovým podílem látek pro ně těžko stravitelných anebo vůbec nestravitelných (škroby, vláknina, apod.).

Tenké střevo masožravců je mnohem kratší, než například ve stejném poměru tenké střevo člověka, protože některé látky v potravě , kterou se živí člověk, potřebují na štěpení mnohem delší čas a složitější střevní flóru, aby z nich organismus člověka dokázal vytěžit potřebné živiny. Z tohoto důvodu některé látky, s kterými si hravě poradí organismus člověka, psi a kočky jednoduše strávit nedokážou a vlastně rychlým průchodem potravy skrz jejich trávicí trakt ani nestihnou.

Tlusté střevo u masožravců je velmi jednoduché a krátké. Na rozdíl od člověka v něm už neprobíhají žádné rozkladné procesy, takže nestrávené zbytky se v něm už jen částečně zbaví vody a relativně rychle opouštějí organismus ve formě výkalů.

Játra u masožravců se dokážou vypořádat i s množstvím vitamínu A, které by bylo u člověka toxické. Játra jsou zároveň největší zásobárnou tohoto vitamínu, takže zatímco člověk by to s nadměrnou konzumací jater neměl přehánět, masožravcům větší množství jater k jídlu neublíží.

Ledviny u masožravců produkují mírně kyselejší moč a v užším rozsahu kyselosti (pH 5,5-7) v porovnání s močí lidí (pH4,5-8). Masitá strava posouvá moč směrem ke kyselejšímu prostředí (produkuje se víc kyselejších žaludečních šťáv), vegetariánská strava posouvá pH moči víc k zásaditému. Ani příliš kyselá, ani příliš zásaditá moč není v pořádku a může signalizovat chorobu. Pravdou však je, že nejčastější problém ledvinových kamenů vzniká krystalizací v zásaditém prostředí ledvin. To se častokrát koriguje právě dokyselováním – nasazením diety s větším zastoupením masových bílkovin ve stravě.

Uvedený základní rozpis odlišností mezi trávicí soustavou člověka a masožravců je ukázkou, jaké jsou nebezpečné pověry a mýty. Lidé svým zvířecím kamarádům častokrát připisují lidské vlastnosti. Jedním z nešťastných omylů této personifikace je i krmení masožravců pro ně nevhodnou stravou.

Stává se, že důvody zdravotních komplikací domácího miláčka se nehledají v jeho nevhodné životosprávě, případně se ve snaze o nápravu jeho jídelníček upravuje nesprávným směrem. To může zdravotní problémy ještě víc zvýraznit. Od některých majitelů můžeme občas slyšet zdánlivě chvályhodné prohlášení, že by svému miláčkovi nikdy nedali to, co by sami nejedli. V praxi to znamená, že mu poskytují potravu totožnou s lidskou. Na to navazuje další z pověr přesvědčující nás například o faktu, že pes se po dobu dlouhého období spolužití s člověkem už plně přizpůsobil jeho stravě. Jakkoliv pohádkově idealistickým dojmem toto sdělení působí, podle výše zmíněných jednoznačných fyzikálních, chemických a fyziologických odlišností v trávení je to nejen úplně zavádějící tvrzení, ale potenciálně i velmi nešťastný přístup k otázce výživy domácího masožravce.

Jak se tedy orientovat ve výživě našich čtyřnohých kamarádů si povíme v dalším díle.

Tento seriál o krmení masožravců vznikl s laskavým svolením www.mackysos.sk .

Poměrně obsáhlé informace o výživě vyšly v časopisu Svět psů č. 9/2008.

Přeložila, upravila a doplnila:

Lenka Blažková

www.krejg.estranky.cz

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA