Jdi na obsah Jdi na menu
 


Zívání

5. 3. 2006

Zívání psa je podobné jako naše. Je často doprovázeno i stejným charakteristickým zvukem.

Zívání je většinou spojováno s únavou nebo nudou. Ve skutečnosti může být výrazem zahanbení, nejistoty, vzrušení a úlevy. Psi zívají, když jsou unavení, ale většinou toto gesto používají, aby uklidnili oponenta. Zívání je přátelské a nakažlivé chování.

Pes může například zívnout, pokud na něj fena v průběhu dvoření cení zuby. Nadřazený pes zívá aby ukázal přátelskost podřízenému a naopak. Pes zívá, aby nám ukázal, že je přátelský a mírumilovný. Psi používají zívnutí jako přenesené chování.

Typická je situace, při které vidíme psa zívat, když ho majitel kárá. Dalším příkladem zívání může být skutečnost, když se pes kvůli chování svého pána cítí nejistý. Bude následovat zívnutí, olizování a šťouchání čenichem. Když majitel změní chování, použije uvolněnější postoj nebo přátelštější tón hlasu, zívání jako uklidňující gesto psa zmizí.

Rovněž mlaskání (pomlaskávání) je uklidňujícím gestem, typickým u savců.

Obrazek

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA