Jdi na obsah Jdi na menu
 


Co dokáže novinář?

2. 10. 2008

Co dokáže novinář?

V časopisu Reflex č.40/08 vyšla má reakce na článek "Ulovit igelit" z č. 37/08

Ačkoli je můj text zkrácen snad jen na 3 věty z původního textu (viz níže), i tak si toho cením.

 

12.09.2008

V časopisu Reflex č.37/2008 vyšel článek inspirovaný návštěvou autorky Jany Kománkové na coursingovém závodu v Přívratu u Litomyšle.

Po přečtení článku jsem se musela smát! Tak toto dokáže napsat novinář? Pokud článek čte někdo, kdo vůbec netuší, co je to coursing, tak po přelouskání uvedeného textu má určitě úplně mylnou představu o co se vlastně jedná, nehledě na to, že autorka plete dohromady coursing a dostihy chrtů.

Vezměme to popořadě. V úvodu se dočteme, že autorka chtěla zažít něco bizarního. Aha, to má být asi právě coursing. Psů se spíš bojí, tak právě nechápu, že si vybrala zrovna toto téma. Pak se laskavý čtenář (jedině takový totiž vydrží číst až do konce) dozví, že loňské mistrovství Evropy v coursingu se konalo (Prý nejvyšší střapečková soutěž - fuj, to je označení!) ve Švédsku. No to je ale milá paní novinářko kachna, ono se tam totiž konalo letos. Z tohoto mistrovství si prý jedna účastnice přivezla blechy a klíšťata. Hm... Kdybych na závodech v Litomyšli nebyla osobně, tak bych paní novinářce možná i uvěřila další informaci a to že se konala v Přívozu. Ne, konala se v Přívratu! Dále bych jí možná uvěřila, že většina přihlášených zvířat na tomto závodě byli chrti. Dle propozic, ze kterých kdyby chtěla, mohla novinářka vycházet, bylo přihlášených chrtů a nechrtích plemen zhruba půl napůl. A dál se dozvíme, že chrti jsou mnohem lepší, než ostatní psi, protože nesmrdí a neslintají a nejsou tudíž tak hnusní (nevymýšlím si, přesvědčte se v textu sami) jako ostatní psi. To všechno je napsáno pod nadpisem Chrtaři jsou sekta! Následuje celkem zavádějící popis průběhu závodů. Pak se ovšem text začne mírně dramatizovat sdělením, že na klasickém ovále psi běhají o peníze. Opravdu mě pobavilo že se v MB běhá o peníze, protože to není pravda. Možná, že to platí o soukromém závodišti na Praskačce, ale i na té Praskačce to s těmi penězi tak horké nebylo. Vítězná šestka sice peníze brala, ale často se jednalo o více či méně symbolické částky. Vysvětleni bylo takové, ze každý majitel krmi něčím jiným a proto jako výhru rozdávat určitou značku krmiva, kterým nakonec stejně skoro nikdo nekrmí je zbytečné. Navíc v dostihové sezoně je nemyslitelné chrtovi změnit najednou typ krmiva... Pak je v textu nesmyslné, že prý chrtaři očekávají, že se celá "legrace" časem zkomercionalizuje jako např. v Británii. Tam je prý třeba jet, pokud chci na chrtech vydělávat. No prosím. Ale to jsme od coursingu na míle daleko! Článek pak končí jakýmsi zamyšlením, že to, na co se novinářka celý den dívala ( opravdu tam osobně byla, viděla jsem jí) je děsně nesmyslná nuda a dokonale zbytečná činnost.

Opravdu s textem novinářky nemohu souhlasit, zvláště je-li tam tolik faktických chyb, o kvalitě fotografií nemluvě. Reflex býval svého času časopisem kvalitním. Tento článek zavání nejen bulvárními informacemi ničím nepodloženými, ale je na něm i vidět, jak téma novinářku prudce nebavilo.

Lenka Blažková

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA